Péče o novorozené mládě

PÉČE O NOVOROZENÉ MLÁDĚ

Co dělat s narozeným mládětem:

Pokud se matka o mládě stará, tak není nutné zasahovat. Přesto je třeba průběh sledovat a případně s péči pomoci.

ZAJISTIT DÝCHÁNÍ

Mládě nedýchá, co dělat?

Mládě se většinou rodí pokryté plodovým obalem, který může znemožnit jeho nadechnutí. Matka ale většinou začíná s intenzivním olizováním od hlavy a krku. Pokud se touto oblastí nezabývá, je třeba zasáhnout. Prsty protrhneme plodový obal a vyčistíme tlamu a nozdry. Může se však stát, že má plodovou vodu hlouběji v dýchacích cestách. Pak je třeba mládě zvednout za zadní nohy hlavou dolů a mírným zatřepáním a opětovným čištěním dýchacích cest se je snažit zprůchodnit.  Masírujeme suchou slámou či ručníkem hrudník pro podporu dýchání. Polechtáním sliznice nosu stéblem slámy lze také vyvolat nádech novorozence. Zprůchodnění dýchacích cest se může docílit i odsátím plodových vod pomocí dětské odsávačky

Nedoporučuji provádět umělé dýchání z úst do úst, protože slabá mláďata nebo komplikované porody mohou být výsledkem infekce dělohy, která může být přenosná na lidi.

OSUŠENÍ MLÁDĚTE

Jestli mládě dýchá, tak je možné pomoci matce v osušení mláděte. Pomoc je vhodná hlavně v mrazivých dnech, kdy se mládě musí co nejrychleji usušit, nebo pokud porod pokračuje a matka nemá čas se o mládě starat či o novorozeně nejeví zájem. Samotné osušení by nemělo být úplně šetrné a to z důvodu, že plodové vody jsou těžko odstranitelné a hlavně tímto procesem podporujete proudění krve, celkové zahřátí a rozpohybování těla. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat hlavně nohám a uším, které mohou rychle omrznout.

Jestli se však matka o mládě stará, tak není nutné zasahovat. Naopak si musíme uvědomit, že v těchto  prvních kontaktech se mezi nimi vyvíjí pouto, což bychom neměli narušit.

OŠETŘENÍ PUPEČNÍHO PAHÝLU

Proč je třeba pahýl ošetřit?

Pupeční pahýl je vlastně otevřená rána, která propojuje vnější prostředí s břišní dutinou. Obsahuje struktury, které vedou přímo do některých orgánů. Je to ideální vstupní brána pro bakterie z vnějšího prostředí, které mohou snadno prostupovat do tkání, které jsou s pupkem v kontaktu. Při neošetření může dojít k rozvoji zánětu pupku nebo i okolních struktur, se kterými pahýl komunikuje.

Důležitým krokem je tedy dezinfekce pupečního pahýlu. Ideální jsou jodové preparáty např. Betadine. Ošetření pupku by mělo proběhnout v prvních 15 minutách po narození. Často se stává, že matky očistí pahýl od dezinfekce, proto je vhodné ošetření zopakovat po 2 až 4 hodinách. Vždy se musí ponořit úplně celý, až po břicho. Je důležité vydezinfikovat i samotný vstup pahýlu do břišní dutiny, abychom zamezili rozvoji zánětu.

Základní prevencí infekce je prostředí, které musí být čisté a suché.

NAPOJENÍ MLEZIVEM

Dalším krokem pro zajištění přežití mláděte je včasné napojení mlezivem.

Proč je mlezivo tak důležité?

Během březosti přes placentu do plodu nepřechází protilátky a ani důležité vitamíny. Proto se matkám první dny po porodu ve vemeni tvoří tzv. mlezivo neboli kolostrum. Je to základní surovina pro přežití mláděte do budoucna. Protože obsahuje všechny potřebné protilátky pro správnou funkci imunity zvířete, veliké množství hořčíku, který slouží pro zprůchodnění střev a podporu uvolnění tzv. střevní smolky (meconium), obsahuje hodně vitamínů, minerálů a energie. To vše je důležité pro správný začátek jejich života. Po porodu se meconium samovolně vyloučí ze střeva, ale hořčík má projímavý účinek a tomuto uvolnění výrazně napomůže. Zadrží-li se smolka ve střevě, bude mít mládě nahrbený postoj, bolesti v břiše a čistou záď, protože smolka je první trus, který odchází ze střeva. Mláďata trpí bolestí a často silně vokalizují. Proto je třeba, aby se odchod meconia pohlídal.

Co to je včas a kolik má vypít?

Mládě by mělo vypít během prvních 2 hodin po porodu 50 ml/kg živé váhy a v následujících 24 hodinách přibližně 200 -250 ml mleziva/kg živé váhy. Přičemž nejsilnější sací reflex mají hned první hodinu po narození. To znamená, že pokud se narodí mládě o přibližné hmotnosti 2 kg, tak by mělo v prvních hodinách vypít alespoň 100 ml a během 24 hodin 400 – 500 ml mleziva. Novorozená mláďata by měla být schopna se postavit již během prvních 15 minut po narození a začít hledat struky. Matkou a instinktem jsou vedena podél spodiny břicha, dokud nenajdou vemeno a struky. Poté zaujmou typický postoj při sání, rychle hýbou ocasem a matky začnou přežvykovat. Jsou-li mláďata aktivní a hledají struky, není vhodné zasahovat.

Jak často dávat mláděti pít?

Alespoň první dva dny po porodu je třeba napájet mládě po 1 – 2 hodinách. Nevypije totiž velké množství a je proto nutné ho napájet častěji. Postupně se může prodlužovat interval mezi krmením.

Jak poznám, že se mládě napilo?

Pokud nevíme, zda mládě pilo, tak mu stačí prohmatat břicho prsty a posoudit jeho náplň. Rodí se s prázdným trávicím traktem, proto je náplň 100 a více ml snadno rozpoznatelná. Zda mládě pilo, si můžete ověřit na vemeni matky, protože na konečcích struků uvidíme nažloutlou zátku. To znamená, že přes tento struk ještě mléko neteklo. Zátka tvoří uzávěr na struku a proto je první oddojení obtížnější. To může znepříjemnit slabým jehňatům první napití, tudíž je vhodné tuto zátku povolit a ověřit si vzhled mleziva. Mělo by být nažloutlé, husté a bez jakékoli příměsi. Posouzení vzhledu je důležité pro zhodnocení jeho kvality a případné odhalení zánětu mléčné žlázy.

Co dělat, když mládě ještě nepilo?

Jestli nevíme, kdy proběhl porod, tak je důležité posoudit míru očištění mláděte, zda se staví na nohy a hledá struk. Pokud je mládě ještě mokré, je brzy na napájení. Jakmile vstává a hledá struky, tak ho přiložíme k vemenu. Struk mu ho vložíme do tlamy a mírným tlakem na jazyk vyvoláme sací reflex. Ale z praxe víme, že čím více tlaku je na mládě vyvíjeno, tím méně spolupracuje a odmítá cokoliv dělat. Tudíž je dobré se skutečně chovat jako matka. Jen mu vymezovat umístění struku a pravidelným postrkováním do zádě ho přimět hledat. Pokud se nedaří napojit novorozeně z vemene, tak je třeba oddojit od matky kolostrum a podat mu ho v láhvi.  

Nedaří se Vám oddojit mlezivo od matky?

Je tedy třeba mít po ruce zmražené ovčí/kozí nebo komerčně vyráběné mlezivo. Jako náhrada ovčího či kozího mleziva se může využít i kravské. Mlezivo podávané z lahve musí být zahřáté na tělesnou teplotu 38°C a podáváno z dudlíku, aby se i tak stimuloval reflex sání.

Jestli mládě nepije ani z lahve a ani nepolyká, je nutné podat mlezivo žaludeční sondou, což provede veterinární lékař.

Proč je důležité, aby se mládě co nejrychleji napilo?

K tomu jsou 2 důvody a to jak ze strany mleziva, tak ze strany mláděte.

V mlezivu je vysoké množství protilátek, které se po porodu postupně snižuje. Mlezivo se během pár dní změní na mléko.

Ale i mládě má prostupné střevo pro protilátky jen prvních pár hodin po porodu. Prostupnost a tím pádem i využití protilátek z mleziva se s každou hodinou od porodu snižuje.

Proto je velmi důležité, aby se mláďata napila během prvních 2 hodin po porodu. Kdy je hladina protilátek a jejich prostupnost přes střevo nejvyšší.

Mládě je podchlazené a nepije:

Jestli je mládě podchlazené, tak nebude pít. Z toho důvodu je vždy na prvním místě nejdříve zahřátí a poté napájení. Je-li rektální teplota mláděte 36,5 °C – 37,8°C, tak většinou stačí ho nakrmit teplým mlezivem a zahřát pod infralampou. Pokud má teplotu nižší, je třeba ho ohřát např. nahřívací dečkou, fénem na vlasy nebo různými přímotopy. Důležité je stále sledovat rektální teplotu mláděte, protože se může snadno přehřát. Teplota nesmí přesáhnout 41°C. 

Neměli bychom opouštět matku s mládětem, dokud si nejsme plně jisti, že se o mládě postará.

Krmení v dalších dnech:

Vždy je potřeba sledovat, zda mládě pije. Může se stát, že matku postihne zánět vemene a odmítne mláďata krmit, nebo vlivem špatné výživy bude mít nedostatek mléka či z důvodu jiné poporodní komplikace sníží produkci mléka. Je třeba včas poznat, že mládě trpí hladem. Stojí nahrbené, nohy drží blízko u sebe, má prázdné a bolavé břicho. Většinou se odmítají pohybovat, jsou bez energie a elánu. Mláďata se často snaží sát mléko od jiných matek nebo se mohou pokoušet přijímat krmení dospělých. Často se objevuje i průjem. Pokud se tento stav zanedbá, může dojít až ke kómatu a úhynu zvířete.

Mláděte se ujala jiná koza či ovce:

Vlivem hormonů porodu, může dojít k tomu, že si matky mláďata navzájem kradou. Většinou to provádí dominantní zvířata postavená vysoko v hierarchii stáda. Avšak dle ztráty objemu břicha a výtoku očistek je jednoduché rozeznat, jaké zvíře je skutečná matka. Čím dříve se matce vrátí její mládě, tím je vyšší pravděpodobnost, že se jejich pouto nenarušilo. Bohužel jsou i zvířata se špatným mateřským pudem, což je důležité včas rozpoznat, než mláděti ublíží nebo ho nechají vyhladovět.